Obří mikrosvět

E. coli, celebrita našich střev

Ačkoliv si bakterii Escherichia coli často spojujeme s otravami z jídla, většina jejích kmenů je neškodná a běžně žije v našich střevech. Pomáhá například s tvorbou vitaminu K. Objevil ji v roce 1885 pediatr Theodor Escherich, po němž nese své jméno. V těle dospělého člověka tvoří její populace zhruba 0,1 až 2 gramy, což odpovídá desítkám miliard buněk.

Tato bakterie se množí mimořádně rychle – za ideálních podmínek se může dělit přibližně každých 20 minut. Díky tomu patří k nejlépe prozkoumaným organismům a hraje klíčovou roli ve vědě i medicíně. Geneticky upravené E. coli se využívají například k výrobě inzulinu pro diabetiky. Vědci ji zkoumají i ve vesmíru a dokonce využili její DNA jako médium pro ukládání digitálních dat. I když je většinou neškodná, některé kmeny mohou způsobovat onemocnění.

Nafukovací model Escherichia coli je zvětšený přibližně 3 milionkrát. Kde se s ním můžete potkat?
23. 3. 9:00–11:00, 17:00–22:00, park Moravské náměstí
24. 3. 13:00–17:00, Výzkumný ústav veterinárního lékařství
25.–29. 3., OC Vaňkovka

“Hodný” vir bakteriofág

Bakteriofágy, zkráceně fágy, jsou vlastně viry, které jsou schopné infikovat některé bakterie. Čtete správně. Tyto mikroorganismy si zařazení mezi hrdiny bezpochyby zaslouží. Namítnete, že viry jsou všeobecně známé jako původci chorob. Ano. To je sice pravda, nicméně mnohé z nich ve skutečnosti přinášejí organismům adaptivní výhody a život na Zemi by bez nich nebyl možný.
Bakteriofágy naleznete ve všech místech osídlených jejich bakteriálními hostiteli. Žijí například ve střevech živočichů, v půdě a zejména ve vodách. Jsou neškodné pro rostliny a živočichy, ale zásadní pro zdravý mořský ekosystém. Pozemské oceány se tak hemží bakteriofágy a dalšími viry. A jak zmiňuje časopis National Geographic, v oceánech je dokonce více těchto virových částic, než je hvězd v pozorovatelném vesmíru.

Navíc mohou pomoci řešit jeden z významných problémů současného zdravotnictví. Tím je zvyšující se odolnost bakterií na antibiotika z důvodu jejich častého používání. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi se léčí jen velmi obtížně a jde o dlouhý proces s nejistým koncem. A právě zde nastupují bakteriofágy. Tito přirození predátoři bakterií jsou již dlouho považováni za potenciální terapeutický prostředek, který by mohl být použit právě proti bakteriím, na které antibiotika už nestačí.

Kde se můžete s nafukovacím modelem bakteriofága, zvětšeným přibližně 25 milionkrát, potkat?
23. 3. 9:00–22:00, park Moravské náměstí
24.–29. 3., Botanická zahrada

Seznamte se s roztoči…

Jsou neuvěřitelně drobní – často menší než tečka na konci této věty – a přesto patří mezi nejrozšířenější živočichy na Zemi. Řadí se mezi pavoukovce (stejně jako klíšťata) a většinou mají osm nohou. Najdeme je téměř všude: v půdě, ve vodě i v našich domovech, kde mají rádi teplo a vlhko. Někteří žijí dokonce přímo na nás, například mikroskopičtí trudníci ve vlasových folikulech. Většina z nich je však zcela neškodná a živí se hlavně odumřelými kožními buňkami.

Tito drobní tvorové tu jsou už více než 400 milionů let a některé druhy se s člověkem vyvíjely velmi dlouho. Přenášejí se při blízkém kontaktu, takže si každý z nás nese vlastní malé společenství, které může vědcům pomoci odhalovat historii lidských populací. V matracích nebo kobercích jich mohou žít statisíce až miliony, protože se živí prachem a šupinkami kůže, kterých denně ztrácíme velké množství. Vědci dnes znají desítky tisíc druhů, ale skutečný počet bude pravděpodobně mnohem vyšší. Většina z nich nám nijak neškodí, i když jejich zbytky a výkaly mohou u citlivějších lidí vyvolat alergii.

Nafukovací model roztoče zvětšený přibližně 5000krát můžete vidět:
23. 3. 9:00–22:00, park Moravské náměstí
27.–29. 3., CEITEC MU

Želvuška - gurmánka, která přežije i vlastní smrt

Vodní medvíďátka, tedy želvušky, patří mezi nejodolnější tvory na Zemi. Měří v průměru asi 0,5 mm a dokážou přežít extrémní podmínky – mráz až kolem −196 °C, vysoké dávky radiace, obrovský tlak i vakuum kosmu. Tajemstvím jejich odolnosti je schopnost zvaná kryptobióza, při níž se téměř úplně zastaví jejich životní procesy. Když nastane sucho nebo jiné nepříznivé podmínky, vyschnou do neaktivního stavu, ve kterém nepřijímají potravu ani prakticky „nežijí“. Jakmile se prostředí zlepší, například se objeví voda, znovu ožijí a pokračují ve svém životě.

Aktivně žijí želvušky obvykle několik měsíců až rok, ale v neaktivním stavu mohou přežívat i desítky let. V přírodě hrají důležitou roli hlavně v extrémních podmínkách, kde jiné organismy nepřežijí – například v suchých půdách nebo v polárních oblastech. Pomáhají zde rozkládat organickou hmotu a zpřístupňovat živiny rostlinám a zároveň regulují drobné půdní organismy, jako jsou hlístice. Přestože jsou téměř neviditelné, patří mezi nenápadné, ale důležité „pracovníky“ ekosystémů.

Nafukovací model želvušky je zvětšený přibližně 5000krát. Kde se s ním můžete setkat?
23. 3. 9:00–22:00, park Moravské náměstí
24.–26. 3., Gymnázium Matyáše Lercha
28. 3., Hvězdárna a planetárium Brno

Želvuška - gurmánka, která přežije i vlastní smrt